Středa 3. června 2020, svátek má Tamara
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 3. června 2020 Tamara

Kimón athénský, válečník a příliš štědrý člověk.

10. 04. 2020 13:20:41
Platón si nejvíce cenil třech mužů, kteří prošli ve svém životě athénskými dějinami. Byl to Themistoklés, Kimón a Periklés. Plútarchos přirovnává Kimóna k římskému Lucullovi. Mají spolu několik věcí společných.

Oba, Kimón a Luculla byli bojovní a proslavili se mezi barbary, v politickém životě si počínali mírně a oba zabránili občanským rozbrojům. Pro oba je společné to, že svou válečnou výpravu nedotáhli do konce, vždyť každý z nich nepřítele oslabil, ale nezničil.

Měli také společnou rozmařilost při hostinách a vůbec vůči druhým lidem, právě tak i ve volném a nevázaném, životě.

Kimón byl syn Miltiada a Hégesipyly, rodilé Thráčanky, dcery krále Olora a historik Thúkydides byl blízce příbuzný s Kimónovou rodinou, neboť pocházel z otce Olora, který měl stejné jméno, jako jeho předek a měl v Thrákii zlaté doly. Miltiadés byl odsouzen k pokutě padesáti talentů, byl uvězněn, a ve vězení zemřel a zůstal po něm Kimón.

Plútarchos píše o Kimónovi některé informace, které nelze doložit a současně ani v současnosti není vhodné je šířit dál. Konečně, ještě nikdo nezrušil Solónovy zákony, z nichž jeden zakazuje mluvit špatně o mrtvých.

Athéňané byli pověřeni velkým úkolem a to věštbou. Měli dopravit Théseovy ostatky do města a vzdávat mu veškerou úctu – Theseus byl totiž zakladatelem Athén.

I když neměl Kimón mezi lidmi v Athénách dobrou pověst jako občan, přesto převážila nad jeho nedostatky jeho mírná povaha a tak, když Themistoklés ztrácel důvěru u Athéňanů, dali přednost Kimónovi.

Brzy získal Kimón velký majetek a Georgias z Leontin mluví o tom, že Kimón získával svůj majetek jen proto, aby ho na něco použil, používal ho proto, aby získal úctu, a Kritias, jeden z třiceti tyranů, si ve svých elegiích přeje.

Bohatství Skopadů mít, jak Kimón šlechetnou mysl,

Přitom válečné štěstí Sparťana Arkesily.

Kimón proměnil svůj dům ve společnou jídelnu pro všechny občany a na statcích dovoloval každému cizímu člověku, aby užíval a bral zralé plody a vůbec všechno, co přinášejí jednotlivá roční období. Tím zavedl znova společné vlastnictví, jaké podle mytologie existovalo za časů Kronovy vlády,

Někteří Athénští občané to považovali za demagogii a pochlebování lidu, ale byli usvědčeni ze lži jeho zásadami, které byly aristokratické, lakónské, vždyť se také spolu s Aristeidem postavil proti Thémostoklovi, když se snažil pozvednou demokracii víc, než bylo vhodné, a později se dostal do sporu s právníkem Efialtem, který chtěl zrušit radu na Aeropagu, aby se zavděčil lidem.

Kimón viděl, jak se všichni, kromě Aristeida a Efialta obohacují s veřejných peněz, sám zůstal při svém veřejném působení neúplatný, nedotčený korupcí a až do konce života všechno dělal a mluvil bez odměny a nezištně.

Spojenci sice stále platili příspěvky, avšak nedodávali už mužstvo a lodě, jak měli uloženo, protože už nechtěli válčit a říkali, že válku nepotřebují. Toužili obdělávat své pozemky a žít v míru, vždyť prý nepřátelé už odtáhli a už je neznepokojují, a tak přestali vypravovat lodě a posílat vojáky. Ostatní athénští vojevůdci je k tomu nutili násilím, liknavce soudili a trestali a tím jen dokázali, že athénská nadvláda byla neoblíbená a nenáviděná.

Kimón však v roli stratéga šel opačnou cestou: nepoužil násilí proti žádnému Řekovi, od těch, kteří nechtěli konat vojenskou službu, přijímal peníze a prázdné lodě a nechal spojence, které nečinnost vedla k tomu, aby se věnovali svým zájmům a aby se z pohodlnosti a nerozumu stali ze zdatných vojáků nebojovní kramáři a sedláci.

Kimón z Athén povolával stále více lidí k vojenské službě na lodích, cvičil je pro válku a v krátkém čase za žold a peníze spojenců je učinil pány nad těmi, kteří platili. Protože Athéňané byli ustavičně na moři a stále měli v rukou zbraně, a přitom byli vydržováni a cvičeni za peníze, které byly vlastně výkupným za nechuť spojenců k vojenské službě, spojenci byli zvyklí bát se jich a pochlebovat jim, a tak se nepozorovaně ze spojenců stali poddaní a otroci.

Ani hrdost perského krále nikdo tak nepokořil jako Kimón. Dokonce ani po jeho odchodu z Řecka mu Kimón nedal pokoj, ale šel mu v patách takže ani barbaři nemohli ani vydechnout a odpočinout, některá města vyplenil a podrobil si je a přiměl k tomu, že odpadla od Peršanů a přidala se k Řekům, takže v Asii od Iónie až k Pamfylii nebyl jediný perský voják.

Když Kimón dostal zprávu, že se královi velitelé s velkým vojskem a s početným loďstvem shromáždili v Pamfylii, chtěl jim nahnat takový strach, že se neodvážili na moře, které je Chelidonskými ostrovy, a proto vyplul do Knidu a Triopia s dvěma sty triérami, která byly od Themistoklea výborně vystrojeny tak aby dosáhly velké rychlosti a aby se jimi dalo dobře manévrovat, Kimón je teď ještě rozšířil a přední palubu spojil je se zadním mostem, aby se mohly vrhnout na nepřítele úderněji s větším množství těžkooděnců.

Přistál u města Fasélis, jehož obyvatelé byli také Řekové, nechtěli však jeho výpravu přijmout, ani opustit krále, proto zpustošili krajinu a zaútočil na hradby. Chijští, dávní přátelé Fasélských, kteří připluli s ním, ho jednak udobřovali, jednak stříleli přes hradby dopisy připevněné na šípech a dávali tak Fasélským zprávy, Nakonec se s nimi smířil pod podmínkou, že zaplatí deset talentů a půjdou s ním do boje proti barbarům.

Kimón versus Sparta

Velmi důležitým obdobím Kímónovým bylo setkání se Sparťany. Když Sparťané požádali Athéňany po vojenskou pomoc proti útkům heilótů Perikleida, němž Aristofanes ve své komedii říká že

Bledý si usedl u oltářů v nachovém plášti

A žádal o vojenskou pomoc.

Efialtés byl proti pomoci Spartě z čistě praktických důvodů. Proč pomáhat městu, které je odjakživa soupeřem Athén a raději je nechat ležet v troskách, aby pýcha Sparty byla pošlapána.

Kritias (tyran) později říká, že Kimón dal přednost zájmům Sparty před růstem vlastního státu a přemluvil lid k vyslání silného pomocného sboru těžké pěchoty. Ión také připomíná jeho slova, jimiž nejvíc na Athéňany zapůsobil. Když jim domlouval, že nesmí dopustit, aby Řecko kulhalo a Athény ztratily druhého tahouna ve spřežení.

Rozhovor Kimóna s Lachartem

Když se Kimón po poskytnutí pomoci Sparťanům vracel a vedl své vojsko přes Korint, stěžoval si Lachartos, že k nim přivedl armádu, dřív, než se dovolil athénských občanů.

„Vždyť kdo zaťuká na cizí dveře, nevkročí dříve, dokud ho sám domácí pán nevyzve,

Kimón mu hned odpověděl: „Ale vždyť vy jste Lacharte, na dveře Kleónských a Megarských ani neklepali, ale vyrazili jste je násilím se zbraněmi v ruce, protože jste to pokládali za správné, aby před silnějším nebylo nic zavřeno.“ Touto dranou odpovědí odbyl Korinťana, jak si zasloužil, a se svým vojskem prošel městem.

Lakedaimoňané volali Athéňany ještě jednou na pomoc proti Messéňanům a heilótům na Ithómé, když však Athéňané přišli, tu se zakleli jejich odvahy a síly a poslali je pryč – jediné ze spojenců! – jako novotáře. Ti odešli rozzlobeni a od té doby dávali veřejně najevo svou nespokojenost s každým, kdo Spartě přál, i Kimóna poslali pro bezvýznamnou záminku ostrakismem do vyhnanství na deset let – to byla doba určená pro všechny odsouzené střepinovým soudem.

V té době Sparťané osvobodili Delfy od Fóků a na zpáteční cestě se utábořili u Tanagry. Athéňané vytáhli proti nim, aby s nimi svedli rozhodnou bitvu, a tu Kimón přišel v plné zbroji ke své oinéjské fýle, rozhodnut bojovat bok po boku svých spoluobčanů se Sparťany.

Když se to dověděla rada pětiset, polekala se, protože jeho nepřátelé křičeli, že chce vést zmatek do athénského vojska a Vést Lakedaimónské proti Athénám. A tak stratégům zakázala nechat Kimóna v armádě.

Hněv proti Kimónovi netrval dlouho, protože si pamatovali jeho zásluhy, jednak tomu je přiměli i současné poměry. Protože byli u Tanagry poraženi ve velké bitvě a musili proto příští léto čekal vpád spartského vojska, povolili Kimóna a vyhnanství zpátky – návrh podal Periklés – a on poslechl a vrátil se. ̈

Tak se lidé tenkrát chovali při různosti politických názorů, tak umírněni byli i v hněvu a tak ochotně hněv potlačili, když šlo o prospěch státu, a ctižádost, nejsilnější ze všech vášní, bez řečí ustupovala zájmům vlasti.

Věštba.

Kimón po svém návratu ihned ukončil válku a oba státy smířil. Ale když viděl po uzavření míru, že Athéňané nedokáží žít v klidu, ale že chtějí být stále v činnosti a vojenskými výpravami zvětšovat moc, chtěl zabránit, aby se neznepokojovali Řeky nebo při stálých plavbách s mnoha loďmi kolem ostrovů či Peloponésu zapletl město do vnitřních válek a dali podnět ke stížnostem spojenců, a proto vystrojil dvěstě trojřadek k nové výpravě do Egypta a na Kypr. Chtěl tím vycvičit Athéňany k bojům proti barbarům, jednak chtěl obohatit Řecko zákonným způsobem tím, že by do Řecka přivezli kořist vzatou přirozeným nepřátelům.

Povídá se, že když byly všechny přípravy dokončeny a vojsko stálo vedle lodi, měl Kimón sen; zdálo se mi, že na něj štěká zlá fena a z jejího štěkání bylo slyšet lidský hlas; Táhni si jen a budeš mne i štěňatům milý.

Kimón zřejmě ihned ten svůj sen podal k výkladu, a tu Aistyfylos z Poseidónie, věštec a Kimónův dobrý přátel, prohlásil, že mu zjevení předpovídá smrt, a vysvětlil to takhle:

Pes je nepřítel člověka, na kterého štěká? Nepříteli se člověk nejvíc může stát milým, když zemře: smíšení hlasu lidského a psího ukazuje na Peršany jako na nepřátele, neboť perské vojsko je sestaveno z Peršanů a Řeků.

Když po tomto snu obětoval Dionýsovi a věštec zabil obětní zvíře, tu se objevilo plno mravenců, brali kousíčky sražené krve, nosily je ke Kimónovi a kladli mu je kolem palce. Hezkou chvíli si toho nikdo nevšiml. Když to Kimón konečně zpozoroval. V téže chvíli se před něho postavil obětník a ukazoval mu játra, na nichž chyběla hlava.

Kimón zemřel při obléhání Kitia na jakousi nemoc, většinou se tvrdí, že to bylo následkem rády, kterou utrpěl s barbary, Před smrtí porušil těm, kteří byli u něho, aby ihned odpluli a jeho smrt zatajili. A to se podařilo tak dokonale, že ani nepřátelé, ani spojenci se o tom nedověděli, Athéňané se bez nehody vrátili vedeni Kimónem, který byl už čtyřicet dní mrtev.

Jeho tělesné pozůstatky byly vráceny do Atiky, to dokazují pomníky, které se jmenují Kimonéa.

Takový byl tento řecký vojevůdce.

Zdroj. Plútarchos: Životopisy slavných Řeků a Římanů. I., Wikipedie.

Příště Periklés.

Autor: Irena Aghová | pátek 10.4.2020 13:20 | karma článku: 8.45 | přečteno: 190x

Další články blogera

Irena Aghová

Lidé jednají po tlakem událostí a co z toho vzejde.

Naše pilná média na nás denně chrlí mnoho informací, z nichž některé zvedají lidem tlak. Důvod je jasný. Jednou je situace taková, jindy zase jiná a to v rozmezí krátké doby. A tak se vytváří přetlak, který musí někde vybouchnout

31.5.2020 v 12:11 | Karma článku: 7.52 | Přečteno: 319 | Diskuse

Irena Aghová

Dívají se na vás budoucí politici, páni poslanci.

Být tak politikem, povzdechne si chlapec, který si náhodou zapnul televizi a nyní pozoruje toho, kdo stojí v řečništi, rozhazuje rukama a oslovuje lidi v sále, i náhodné diváky v domácnostech. Chlapec asi v sobě tuší nadání.

28.5.2020 v 11:08 | Karma článku: 5.72 | Přečteno: 173 | Diskuse

Irena Aghová

Bylo/nebylo - Byli/ nebyli.

Záleží nám na dějinách a na výkladu světa z minulosti, nebo si výklad světa pořídíme znovu navzdory minulosti? Výstup na strmou horu ukáže dva pohledy na svět a co z toho vzejde?

23.5.2020 v 20:10 | Karma článku: 9.60 | Přečteno: 439 | Diskuse

Irena Aghová

O transformaci, transcendenci, imanenci a metamorfóze v současnosti.

Transformace označuje přeměnu, transcendence označuje přesah, překračování toho, co je bezprostředně dáno a opakem transcendence je imanence. S těmito pojmy běžně v naší mluvě nepracujeme, ale přesto čas od času s nimi počítáme.

20.5.2020 v 8:04 | Karma článku: 5.55 | Přečteno: 150 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Vyoral

Dej Prymulovi moc, peklem se ti odmění. A rouška a vakcína jako bonus!

Moc. Mediální pozornost. Chytrá karanténa à la Velký bratr. Roušky 7 dní v týdnu, 24 hodin denně. Vyhrožování, že dalších 14 dní je kritických. S nadsázkou 666 katastrofických předpovědí, z nichž drtivá většina díky bohu nevyšla.

3.6.2020 v 14:11 | Karma článku: 27.34 | Přečteno: 751 | Diskuse

Martin Hrubeš

Rabováním k lepšímu světu?

Již několik dní se v mnoha amerických městech konají demonstrace proti rasismu a policejní brutalitě. Průběh mnoha z nich však rozhodně nejde označit jako poklidný. Jsou demonstrace plné násilí a ničení opravdu ta správná cesta?

3.6.2020 v 13:58 | Karma článku: 10.63 | Přečteno: 450 | Diskuse

Marek Zeman

Nenechme se opět "nachytat na švestkách"

Covid je na ústupu... Hurá....! Ale jsme připraveni na možnou podzimní ataku pandémie? Zvládneme ji lépe? A i kdyby nepřišla, může se objevit jiná infekční hrozba....

3.6.2020 v 13:34 | Karma článku: 7.25 | Přečteno: 264 | Diskuse

Bohm Vladimir

Co znamená, že jsme poslední generace?

Kabalisté, tedy lidé, kteří studují vědu o smyslu a cíli života člověka uvádějí, že se nacházíme v takzvané poslední generaci.

3.6.2020 v 8:30 | Karma článku: 11.55 | Přečteno: 696 | Diskuse

Jan Dvořák

Hračka, nebo oříšek? (Test )

I v časech odeznívající koronovirové "horečky" mnozí ještě nemají to štěstí, aby mohli normálně pracovat, a pracují nenormálně z domova, a je proto nezbytné, aby si uchovali mozkové buňky v přijatelné kondici.

3.6.2020 v 7:19 | Karma článku: 13.04 | Přečteno: 304 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz