O Češích nevlídně: Paní Pohlreichová o českém stravování

Ta dobrá paní, která jistě navštívila spoustu zemí a jedla spoustu jídel v zahraničních kuchyních, se velmi ostře pustila do Čechů a jejich stravování. Ve výčtu jídel, nad kterými ohrnula nosík, byla i svíčková. Tedy ta svíčková, která se jaksi vyvinula z originálního receptu (velmi drahé jídlo) do lidové podoby (hovězí maso, spousta omáčky a knedlíky) pro strávníky v hospodách nižších cenových skupin (docela levné jídlo). A když se z původní receptury během času hodně slevilo, přesto v některých restauracích, v kterých se vaří tzv. česká kuchyně (přizpůsobená ustálenému návyku na tu specifickou chuť), strávníci nezříkají této pochoutky. A rozhodně, kdyby jim někdo nabídl mořské plody místo svíčkové, tak by se asi ze zlou potázal.    http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/184552/manzelka-pohlreicha-cesi-jsou-prasata-neumi-se-stravovat.html

Pražská restaurace "U Rozvařilů"

Kdo tuto restauraci zná, jistě si ji vybere, pokud má pořádný hlad. Nikdo netvrdí, že se tam vaří česká kuchyně. Prostě se tam vaří jídla, na která jsou někteří lidé zvyklí. Mají pocit, že se najedli, prostředí je celkem příjemné a ceny (téměř) lidové. Určitě, nad takovým jídlem málokdo přemýšlí nad nutriční hodnotou. Ono je to prašť, jak uhoď. Hlavně něco teplého do žaludku a s příchutí, na kterou jsou lidé zvyklí a nezpůsobí jim žádnou újmu.

Prvotřídní restaurace a pořádný balík za oběd

Jistě, že nemusí návštěvník Prahy jíst zrovna „U Rozvařilů“, ale může navštívit restauraci košer u Krále Šalamouna nebo libanonskou restauraci El Emir, kde sice vaří jídla, o kterých se dá hovořit, že jsou rozmanitá a příznivá trávení, leč, velmi drahá. Za téměř lidové ceny se můžete najíst ve známé italské restauraci Puccelini v Praze či tamtéž ve francouzské restauraci též téměř za lidové ceny. A rozhodně jsou na tom tato jídla stejně, ve své podstatě, jako je ta česká kuchyně. Vsadila bych se, že originální recepty jsou přizpůsobeny chuti uvažovaných strávníků. A tak, když člověk padající hlady a pamětliv své peněženky i zdraví, se nad sebou zamyslí, skončí nakonec v restauraci "U Bubeníčků" . Tam si dá pěkně do nosu "to své" a odkutálí se na Florenc. 

Nechci křivdit názorům světoběžníků, ale ...

Každý národ nechť jí to, na co je zvyklý. Češi už dávno prohlédli, co se skrývá za názvem "zdravá strava", za kterou v dobrém úmyslu platili jak mourovatí (a ona zase tak zdravá nebyla a pro případnou redukční dietu zcela nevhodná). Takže - po těch masážích a svodech i touze po světovosti i zdravotních potížích ze špatně uskladněných a rychle kazících se potravinách v restauracích a supermarketech, je opět najdete  u těch knedlíků (houskových či bramborových) a nad talířem pořádné polévky za lidové ceny kolem 100 Kč. Mořské řasy, plody moře a jiné příšery z hlubin nechť jedí ti, kteří bydlí v místě lovu. A kromě toho, naše restaurace v Praze, které nabízejí ta "tradiční" jídla jsou hojně navštěvovány cizinci. Běžte se tam podívat, jak si dávají ta naše "nezdravá" jídla. Výroky na naši adresu Vám, drahá paní Pohlreichová, asi kdekdo odpustí a mávne rukou. Hlavní je zdraví, že ano? Však ani Arabové, Japonci či Izraelci denně nejedí to, co nabízí v restauracích. Kam by přišli? Konečně, i ryby přeci žijí v zamořených vodách, a kdo to pozná, odkud se vzaly v těch zamrazených obalech v obchodech.