Stát: Kam kráčíš, Česko?

Včera se dostavil  poslanec, expremiér Petr Nečas spolu se svým advokátem Lžičařem na vrchní státní zastupitelství, jehož šéfem jen pan Ištván, a to i na základě svého vlastního přání, k podání vlastních informací v kauze NagyGate (jak pravil, tuto možnost si "vykřičel", a tak ji dostal). S průběhem rozhovoru však nebyl ani trochu spokojen. Po té se vyjádřil k médiím, že až na místě zjistil, že nejde o vysvětlení (pojem vysvětlení známe z policejního zákona), ale že byl vyslýchán jako svědek (svědek v tomto případě má postavení podle zákona), a my nevíme, jakou zákonnou formu měl vlastně celý rozhovor mezi vrchním státním zástupcem a panem poslancem a expremiérem, panem Petrem Nečasem. A vůbec, zřejmě celé setkání se státním zástupcem, proběhlo dost divoce, alespoň, jak se dozvídáme z médií. Zdá se, že vzhledem k postavení a činnosti Státního zastupitelství, tedy zřízeného podle zákona, poslanec a expremiér Petr Nečas dal průchod svým pocitům i docela pochopitelné lidské úzkosti, ale možná, že si stále dost dobře neuvědomuje, jak vážná situace se odvíjí nejen pro něho, ale i pro všechny občany, kteří to sledují též z úzkostí. Jako autorka tohoto článku se snažím sledovat celou záležitost objektivně a s chladnou hlavou. Nejde zde přeci o to, kdo je kdo a jakou má politickou příslušnost, ale jde tu samotnou stabilitu státu, zvláště, když v hledáčku státních žalobců jsou nejvyšší úředníci, zastupující moc výkonnou, a tak, veškeré osobní výlevy a pocity stranou. Z druhého úhlu pohledu, pokud odhlédneme od jejich úředního postavení, jsou to občané České republiky a jsou jako takoví, při rovnosti občanů před zákony, vázáni zákony, právy a povinnostmi a platí pro ně stejně, jako pro všechny občany, že neznalost zákona neomlouvá (občanský zákoník). A podle mého úsudku, jejich chování, způsob jednání a konání, zvláště, když se medializuje, a navíc v této pohnuté době, by mělo být dobrým příkladem pro ostatní, protože jakékoliv pokusy o dehonestování úředníků státního zastupitelství, zvláště z úst lidí, kteří zastupují moc výkonnou (ministři a jejich úředníci), má devastující dopad na občany a jejich úctu a důvěru ke státním orgánům a zákonům. A myslím, že tuto úroveň bychom si měli úzkostlivě hlídat, jako občané, byť v různém postavení vůči státu. V našem právním řádu (ať máme na něho názor všelijaký) je mnoho prostředků, jak se bránit, odvolávat, dovolávat zákonným způsobem. Zákonnost, nebo-li legalita, je jedním z pilířů demokratického a právního státu. Jistě si každý dokáže představit, co znamená podlomení zákonitosti a jaký zpětný dopad hrozí samotným základům našeho státního zřízení.      

Románek, který nás možná přijde draho

Jak se zdá z dnes uveřejněného rozhovoru  s poslancem a expremiérem, panem Petrem  Nečasem, jeho vztah k paní Nagyové, která je v současné době ve vyšetřovací vazbě spolu s dalšími, má vyšší hodnotu, než jeho povinnosti, které zastává vůči státu a počítá s ním i do budoucna, byť se může stát, že bude obviněn, vzat do vazby, obžalován a souzen. Což znamená, že jeho občanský status se hroutí, stejně jako jeho státnický, na samé dno. A není to fatální jen pro jeho osobu, jeho rodinu, rodiče a celé jeho osobní okolí, ale také pro veřejnost, stát. Za 22 let, které prožil ve veřejném životě, měl vysoké pravomoce, od roku 2010, kdy vstoupil do své vrcholné kariéry předsedy vlády, ovlivňoval i postavení našeho státu v mezinárodním společenství a vůči EU, ovlivnil i život společnosti a každého občana svým vedením vlády k diskutabilním reformám, na které byly vynaloženy velké veřejné prostředky, i za cenu úpadku životního standardu mnoha lidí, si zřejmě neuvědomuje, že nemůže nadřazovat své osobní vazby nad zájmy státu. Také arogantní přístup k vyšetřování státních zástupců může jen zhoršit jeho současnou situaci, protože dnes je jen těžko odhadnout, co vlastně se všechno událo za doby, kdy byl na vrcholu a jaké škody byly způsobeny. Zřejmě se odhodlal válčit se státním zastupitelstvím za každou cenu a zachránit alespoň to poslední, co mu zbývá - láska k paní Nagyové, neutuchající a pevná jak helvétská víra. Z pohledu lidského bych mu přála, aby paní Nagyová měla k němu stejný vztah i v době, kdy bude procházet těžkou zkouškou. I navzdory tomu, že ho právě ta láska srazila do hlubin, které ještě nikdy nepoznal. A mnoho lidí, spjatých s vládou v různých funkcích a postavení má strach. Vyšetřování se teprve rozjíždí. Státní zástupce zvolil metodu utajených svědků…

… selhala Parlamentní kontrola?

Parlamentní kontrola je vykonávána Zákonodárným orgánem, je oprávněn v souvislosti se svou zákonodárnou činností kontrolovat veřejnou správu v nejobecnějším slova smyslu. V konkrétních vztazích pak zákonodárnému orgánu přísluší kontrolovat činnost vlády, jakož i činnost jejich jednotlivých členů. Nám občanům není známo, zda v tomto případě byl pan poslanec a expremiér osloven, protože jistě, že se jeho úzké vztahy s paní Nagyovou a i činnost kanceláře, v které vykonávala funkci vrchní ředitelky, byl dotazován, zvláště když o jejím chování si štěbetali vrabci na střeše, protože se v Česku nic neutají, i kdyby protagonisté tajili cokoliv. Ale i to, jak se zdá, bude předmětem vyšetřování. 

Překlenovací vláda a nové volby

Na naší politické scéně je nyní zmatek. Zemanova překlenovací vláda se chopila svých úkolů a zdá se, že bude ostřelována ze všech stran. ČSSD v čele s panem Sobotkou lavíruje a celá česká společnost čeká, co bude dál. Nyní její další osud je v rukou prezidenta a Rusnokovy vlády a lze jen doufat, že si valná většina uvědomuje, v jaké situaci se nachází a na co se musí připravit. Protože dopady budou na každého z nás. Lidé však dávají, podle všech průzkumů, Rusnokově vládě důvěru, zřejmě proto, že nechtějí čekat do roku 2014 na nové volby a po té, co paní Miroslava Němcová se pohrdavě postavila k Rusnokově vládě, aniž si zřejmě uvědomila, jak velký průšvih se stal, berou jako krajní možnost, že by vedla vládu do příštích voleb.

... není tu mnoho lidí schopných moci

Myslím, že zažíváme nejhorší období od roku 1989. Skoro se dá říci, že opět visíme na vlásku. Zatímco náš životní čas nemilosrdně ubíhá, každý den si děláme starosti, co bude dál, hrozí drahota, selhání důležitých funkcí státu, někteří to chápou jako žabomyší válku. Kdo to vlastně způsobil? Pravice? Vláda, sám Nečas? Nebo dokonce Ištván? Či prezident Zeman? Tato úvaha, pokud bude hodně hluboká a vedena napříč společností, pokud bude upřímná, se bude zaobírat nejen tím, jak byl zanedbáván dlouho právní řád, který nebyl pak schopen udržet dění v zemi, ale také etikou vládnutí a všeobecnou kompetencí lidí, kteří ovládali moc ve státě na základě svobodných voleb. Otázka, zda zachovat parlamentní republiku nebo vstoupit do období prezidentské republiky, je opravdu nyní na místě. Ale položme si ji, až skončí vyšetřování a doufejme, že to nebude dlouho trvat. Překlenovací vláda nemůže natrvalo ovlivnit poměry v zemi, do kterých jsme se nyní dostali.