Lidé s stát: O zlých pravdách a lidské důstojnosti

Nezaměstnanost je větší problém, než se komu zdá a myslím si, že vyjádření pana Cimického je jen takové zamyšlení u ranní kávy a povzdech, než seriózní rozbor následků nezaměstnosti pro člověka a i celou společnost. Pokud se do takového tématu někdo už pustí, pak by neměl hovořit jen o jednotlivcích, ale o hrozivých následcích pro sociální skupiny i konečně územních oblastech, které jsou tím nejvíce postiženy. Spíše bych čekala seriózní studii, nad kterou by se lidé, kteří mají vliv a odpovědnost za stav země, hluboce zamysleli. Nezaměstnanost - to není jen problém lidí, kteří jsou jí postiženi, ale problém celé země, společnosti a systému fungování státu.      

Úpadek osobnosti a životního stylu

I když se z jedné strany prodlužuje lidský život a moderní medicína umí zabránit propuknutí pandemií a epidemií, umí vyléčit zhoubné nemoci i napravit nedostatky na kráse a přitažlivosti, neumí si poradit se zvyšováním kvality života po psychické stránce, jejíž poruchy mají  vážný zpětný ničivý dopad v širokém měřítku. Ono se vlastně o problému celostní kvality života nehovoří tak zasvěceně, jako například o ekonomice, právu, mezinárodní politice, sexu. A když se už  s tématem začne operovat, pak se dozvíme, jak se na to dívají američtí, francoužští, němečtí i čínští vědci. Také dostaneme spoustu dobrých rad: jak máme správně dýchat, abychom se zbavili vnitřního napětí, cvičit, abychom okysličili organismus, jíst, abychom netrpěli stresem a spát, abychom měli zdravou mysl. Spíš bych očekávala od pana Cimického či jiných odborníků na celostní kvalitu života, kteří se veřejně vyjadřují k problému, skvělou studii o skutečném stavu lidí v současné sociální situaci, která by byla varující nejen pro občany, ale hlavně pro politiky, kteří mají vykonávat veřejné činnosti na úrovni státní správy a mají se starat o chod země.

... cesta je zarostlá trním

Jenže, jak dál: někoho z odborníků či politiků může napadnout, že vyhrabe z nějakého účtu peníze na zpracování drahého projektu, v kterém bude rozbor minulosti, současnosti s dopadem na budoucnost s bohatým poznámkovým aparátem a odkazy na zahraniční odbornou literaturu. A bude citován studenty psychologie v bakalářských a magisterských pracích - ale - to neotevře ani jednu fabriku, která by zaměstnala lidi, kteří se kdysi vyučili v nejrůznějších oborech, kteří trpí tím, že ji nemohou vykonávat, chodí od ničeho k ničemu, vyplňují pořád nějaké formuláře, postávají na úřadech práce, chodí po konkurzech (a to někteří i absolvovali kurz jak se chovat na konkurzu), a čas běží, od vánoc k vánocům, který je zpestřený kličkovanu s excekutory za nezaplacení i minimální částky, která naroste do obřích rozměrů. Jak je zvykem v našich krajích, zákon, rozhodnutí a usnesení nikoho nezajímají a tak se lidé, kteří hledají práci, ještě se také dohadují s úřady o zaplacení vysoké částky, která je nad jejich síly a možnosti. A tak často to řeší tím nejtragičtějším způsobem. Pláč nad stavem společnosti a nezaměstnaných je sice krásný, ale neúčinný. Možná, je dnes doba, kdy by mohla fungovat družstva s plnou podporou vlády, když investoři nemají zájem v tak rozkolísané zemi investovat. 

Nezapomínejme na důraz odpovědného jednání v NOZ

Prodlužuje se lidský věk a lidé již od 45 let jsou vyřazováni z pracovního procesu. Nezaměstnanost pociťují jako ztrátu důstojnosti. Bezvýchodné hledání práce a vyplňování času sepisováním žádostí a účasti na konkurzech pro uchazeče o práci nejsou řešení pro získání vnitřní harmonie, ale spíš je to cesta k navršování stresů a v konci může člověk, který byl ještě nedávno plný elánu, skončit jako dlužník, bezdomovec, sebevrah nebo vrah a zloděj - to jsou konce jindy čestných a hrdých lidí. Nová vláda má sice vůli tyto záležitosti prověřovat a možná i řešit (také není všemocná), ale sociální a psychické následky, jimiž lidé v současné době trpí, budou působit i do budoucnosti. Občanský zákoník je postavený na autonomii lidské vůle se rozhodnout a odpovídat za své rozhodnutí vahou své způsobilosti. V tomto případě má člověk důkazní břemeno, aby dokázal, že tak činil pro své štěstí, v případě odborníku pak vahou odborné způsobilosti. Ale každý člověk v určitém stavu mysli má jiné představy o svém štěstí. Pokud je však takový zákon schválen, pak už nezbývá, než lidem, občanům, tuto cestu rozhodování nastavit tak, aby byly naplněny další předpoklady o uplatňování rozumu a správném jednání v dobré víře. A to jsou všechno pojmy, které mají jak pozitivní i negativní důsledky. Důstojnost člověka není věkově omezena. Ta musí fungovat od početí až po smrt. Bylo by třeba, aby odborníci, kteří se zabývají problematikou člověka, sociologové, lékaři a právníci publikovali statě k věci a pomáhali seriózním způsobem řešit tak důležité problémy, které vedou k pokojnému, uspokojivému a slušnému životu z celou vahou své odbornosti a také za své činnosti odpovídali. Je nutno vymýtit podvody, zlodějinu, násilí, sklony k sebepoškozování a poškozování jiných, všímat si rizikových ohnisek a přinášet neustálá řešení ve prospěch života každého, bez ohledu na věk, stav, sociální postavení. Nestačí jen vypracovat projekty z kapes daňových poplatníků, ale vyžaduje to opravdový zájem o stav země a potažmo lidí, kteří jsou nejen solí, ale také základem úrovně této země.