Společnost: Detenční ústavy nebo trest smrti?

Zpráva o smrti dítěte, která znovu otřásla společností, vyvolala novou vlnu volání po trestu smrti za zvlášť závažné trestné činy - vraždy obětí, jimiž jsou také nevinné nezletilé děti. Právě k těmto obětem požadavek trestu smrti ze společnosti směřuje. Trest smrti byl zrušen nejen v naší zemi, ale v Evropské unii, v níž jsme členským státem. Pro zločince, páchající takovou zvláště závažnou trestnou činnost, o jaké se nyní hovoří (a není první), platí Předpis č. 129/2008 Sb., Zákon o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, který byl naposledy novelizován v roce 2012. Tyto ústavy, jak se dozvíme z článku, fungují v Evropě velmi dlouhou dobu, u nás to teprve "zkoušíme". Jistě, že lze předpokládat, že takových jedinců, kteří páchají zmíněnou trestnou činnost a jsou nevyléčitelní, není mnoho. Ale přesto - jejich fungování brání několik závažných záležitostí: vynaložení veřejných prostředků nejen na jejich zřízení, ale také na provoz a personál, který musí být k takové činnosti řádně kvalifikován, soudní rozhodování a pružná spolupráce s psychiatrickými léčebnami, které zřejmě mají koho do tohoto způsobu izolace doporučit.     

Detenční ústavy v ČR

Jako v EU? Všechno bylo jinak ... 

Vzorem pro zřízení detenčních ústavů pro nebezpečné devianty byly země západní Evropy. Tam byly ústavy budovány již od sedmdesátých let minulého století. V době, kdy se ústavy zřizovaly u nás, odborníci předpokládali, že v nich bude umístěno asi 200 pachatelů, kteří by při pobytu na svobodě po propuštění z výkonu trestu, mohli být nebezpeční svému okolí. 

Pojem "detenční ústav, zřizovatel a provozovatel

K pojmu "detenční ústav": jedná se o zařízení zajišťující soudem uloženou zabezpečovací detenci pro psychiatricky nebo sexuologicky nemocné pachatele vážných úmyslných trestných činů, jejichž pobyt na svobodě, po odpykání trestu, je pro společnost nebezpečný. Provoz těchto ústavů zajišťuje Vězeňská služba. Ze zákona se dovídáme, v jakém režimu chovanci žijí, jaký tým lidí a odborníků o ně pečuje, jaká mají práva a povinnosti a oprávnění, možnosti vzdělávání apod. Je třeba podotknout, že v těchto ústavech mohou lidé žít dlouhá léta i bez naděje, že se dostanou na svobodu na rozdíl od tzv. se-mi detence, která připouští jejich větší kontakt s okolním světem.

Kolik máme detenčních ústavů?       

Podle dostupných informací, v České republice jsou zřízeny dva detenční ústavy. Jeden je i v Brně, funguje ve vazební věznici v Brně-Bohunicích. Je určen pro nebezpečné pachatele s psychickými poruchami. Celková kapacita zařízení je určena pro 48 osob. Vybudování ústavu, za premiéra Topolánka, celkově stálo 25 milionů korun. Stejná zařízení měla vzniknout postupně v Opavě a Vidnavě na Olomoucku, ale nakonec ve Vidňavě tento ústav nebyl zřízen, protože, podle výroků Ministerstva spravedlnosti, v roce 2013, v době amnestie ubylo vězňů, takže někteří byli z vězení propuštěni na svobodu a soudy již nerozhodovaly pochopitelně o jejich zařazení do detenční péče. Detenční ústav v opavské věznici už nyní plní svůj účel zhruba celý rok a v současnosti ho využívá jedenáct chovanců. Jsou to například vrazi s psychiatrickými diagnózami, sexuální devianti s opakovaně selhávající ochrannou léčbou a další vysoce nebezpeční pachatelé s duševními poruchami, kteří pro svůj psychický stav nejsou schopni běžného výkonu trestu. Někteří lidé s psychiatrickými diagnózami a sexuální devianti dosud jsou umístěni v psychiatrických léčebnách a a jak se vyslovují k tomu tyto léčebny, je téměř neschůdné, aby soud o nich rozhodl v tom smyslu, že budou přemístěni do zřízených detenčních ústavů. Konečně je může i osvobodit znalecký posudek, který shledá, že další léčby není již třeba apod. 

Trest smrti jako řešení? Nebo přehodnocení stávajícího stavu?

Lidé volají po trestu smrti v každém případě, kdy se stane obětí nevinný člověk a znovu přemýšlí o potrestání nejvyšším trestem nebo po izolaci. Trest smrti není rozhodně žádnou levnou záležitostí, a jak víme z amerických zkušeností, delikventi čekají na výkon absolutního trestu několik let, než proběhnou veškerá vyšetřování, aby o vině nebylo pochyb. Ale stejně občas se stane chyba v systému. I v EU, pokud by byl trest smrti obnoven, by odsouzený rozhodně ihned po výroku soudu nebyl veden na popraviště. Myslím, že existuje přehled lidí, kteří jsou potencionální pachatelé, byli propuštěni z vězení, nyní mají na svobodě ambulantně docházet na kontroly a léčení, ale zřejmě, když se nedostaví, nelze je nějak donutit, aby splnili rozhodnutí soudu.

Všichni chápeme, že stát šetří, kde se dá a tyto dva ústavy, jak se dovídáme z tisku, téměř zejí prázdnotou. Myslím, že namísto toho, abychom se zabývali, jakou nejhorší smrtí takový vrah malého děvčátka má zajít, je lépe volat po tom, co je nyní jedině možné, aby stát ochránil před těmito útoky a činy své občany a zajistil účinnou strategii pro jejich izolaci ze společnosti, novelizoval příslušné zákony dle nového občanského zákoníku a vyjmul tyto osoby z amnestie, používal efektivně detenční ústavy, které stojí daňové poplatníky obrovské náklady a rozpomenul se na příslušná znění občanského zákoníku, které navrhují obrovské částky za újmu na životě pozůstalým.