Společnost: O chytrém budíku, který vše zastane
Ranní probouzení
Lidé se probouzejí v různém rozpoložení a v různých náladách a stavech do nového dne, za který ani nepoděkují, protože jsou rádi, že nezaspali, že jim není špatně a že se rozpomenou, co mají udělat jako první a následující, aby se dostali včas do práce a neměli problém. Tomu se nedá říkat zdravý život, ale nevedou ho tak všichni. Takže všechna ta doporučení o zdravé životosprávě a životním rytmu neplatí na každého. Ale určitě každý uzná, že to není zrovna nic úžasného, když člověk ráno vyletí z postele jako střela, za pět minut je hotov se svou ranní toaletou, mezitím se vaří ranní káva, proběhne kontrola obsahu kabelky či jiného příručního zavazadla a hodí na sebe oblečení a maže do práce buď vlastním vozem, nebo MHD. Nehledě na maminky, které odvádějí vzpouzející se děti do školky, mají to o něco těžší, nebo kteří jezdí do práce vlaky a autobusy do vzdálených míst. Lidé jsou závislí na mnoha věcech, které musí dohánět, leccos strpět a leccos vytrpět. A tak týdny, měsíce a roky běží a lidský organismus dostává pořádně zabrat nejen fyzická, ale také psychická stránka. Tím se nám vysvětluje problém, proč dochází k vyčerpanosti a civilizačním nemocem. Když takový životaběh skončí v čekárně u té které ordinace, pak si leckterý člověk pomyslí, jestli mu to stálo za to.Najednou se cítí s tím vším hrozně sám, opuštěný a bezradný. Klade si otázku, co dál. Má o jednu starost navíc, a to je zdraví.
Chytrá domácnost, ale já nestíhám
Chytrý budík dokáže ušetřit několik úkonů, které člověk musí udělat, aby vykonal ty obvyklé věci. Ale k tomu potřebuje zařízení, aby měl takový chytrý budík co zapnout - třeba kávovar, vytáhnout žaluzie, apod. Technické vymoženosti jsou úžasné, pokud fungují a dá se na ně spolehnout. Napovídají svou existencí, že je třeba člověku ulehčit v jeho životním shonu, i když každý ví, jak má vést svůj životní režim, ale často mu nemůže dostát. Jsou takové příhody - vis maior - které nelze odvrátit, jako například, že se nedostal včas domů, protože na poslední chvíli mu šéf dal úkol, který musel být hotový, jinak průšvih - promiň Franto, já jsem na to úplně zapomněl, ale neboj, nebudeš škodnej, já musím letět domů, však víš. Cestou domů vznikla ve městě zácpa kvůli nehodě, takže unavený a naštvaný člověk odemkne dveře svého bytu, zabručí, že to dříve nestihl, navečeří se o dvě tři hodiny později, než je zvykem a ještě se musí postarat o děti, které nerozumí zadání domácího úkolu a musí ho přinést do zítřka, jinak bude průšvih, žena řekne - prosím tě, zajeď zítra za dědou, má nějaké doktory a špatně se mu chodí, já přijdu kolem osmé, mám cvičení.
Technologie nám život neusnadňují - jen omezují pohyb, myšlení a vztahy mezi lidmi
Chytrý budík a chytrá domácnost, chytré počítače, tak úžasné technologie však nezastanou lidskou činnost, kterou musí člověk udělat osobně a dokonce mu neušetří ani čas, který musí věnovat všem těm činnostem, jež někdo zapomněl udělat, u kterých nedomyslel koncovky a někdo na ně čeká s netrpělivostí, protože je musí někomu odevzdat, a tak neřeší rozhozený rytmus času obvyklého dne, který člověk běžně prožívá a zažívá a bere to jako - to je život. Nyní se čím dál více dochází k tomu, že sezení u počítače, který sice nesmírně urychlí pracovní procesy, škodí zdraví, ale mnozí budou oponovat, protože e-mailem a přes internet se dá vyřídit mnoho věcí, takže člověk nemusí chodit po úřadech, někam jezdit, aby vyřešil problém, mít schůzky, které by jinak byly neodkladné a nemusí chodit ani na poštu, když má někdo blízký narozeniny, svátek či jiné slavnostní příležitosti, protože to vyřídí touto cestou - napíše, zavolá, popřeje a drží palce. Neškodí to jen zdraví, když se sedí u PC, ale také to škodí mezilidským vztahům. Podání ruky, objetí, předání kytice, osobní účast na hostině, pohlazení, oslava, to jsou starodávné důkazy lidské sounáležitosti, projevu přátelství a lásky, kterou nelze omezit na SMS - miluji tě.
Čas je běh a život člověka je mu podřízen
Časný život je podřízen běhu času. Je možné se zbavit vrásek, nastavit si vlasy, nalíčit se, ošálit obraz v zrcadle, ale nelze zastavit čas, který se odráží jinde a jinak. Zbytečný stres, který nám způsobují nedochvilní, nepořádní a nevyrovnaní lidé, havarující technologie a jiné denní příhody, včetně neustálé vršení požadavků na dokonalost, urychlují v organismu škodlivé procesy, které vedou k malým i velkým havárkám v nás.Najednou zjistíme, že jsme vyčerpáni fyzicky a psychicky, aniž jsme dosáhli požadovanému výkonu, natož dokonalosti. Ale přijal jsme do života tolik závazků, odpovědností a vztahů, že se nemůžeme z nich snadno vyvázat.
O človíčkovství
Když se podíváte na obrázek lidských orgánů, kostry, lymfy a srdce, udělá se vám nevolno. Ať jste v životě dosáhli jakýchkoliv met a uznání, ať jste dosáhli slušného platu, dokázali jste postavit dům, zasadit strom a zplodit děti, v organismu se nic nezměnilo, nic neobnovilo, regenerace se nekoná a síly ubývají - a přitom zjistíte v tisku, že důchodový věk se stále prodlužuje. Trh sice nabízí všelijaké preparáty na omlazení, medicína dosahuje nebývalých úspěchů, ale to človíčkovství v nás je o něčem jiném - o duchu, o duši a o těle, tam jsou totiž ty zdroje, o které jde a o nich se mluví už od dávné historie, co byly objeveny a vyřčeny, neboť o zdravém životním stylu lidé přemýšlejí od pradávna. A tak myslím na svou prababičku, babičku i matku - dlouhověkost - když promyslím, v jaké době žily a co prožila moje stále žijící máma, které táhne na devadesátku nedokáži si představit, že bych tak žila já. Možná, že u nich to bylo o té duši, duchu a těle, i bez těch vymožeností, které máme my a při nichž strádáme víc, než oni, v pohodlí, v péči vědy, v usnadnění života technologiemi, takže v pohodlí domova dokážeme udělat spoustu věcí, které ony musely oběhat, vystát a odtrpět.
Asi je nutné objevit v našem způsobu života řešení, jak dosáhnout pravé štěstí, jak si uvědomit jsoucno a čeho musíme osobně a v sobě dosahovat, abychom se vyrovnali se svým prostředím, z kterého neunikneme, ve zdraví a pohodě, ale to se budeme muset všichni učit úplně jinak a něco jiného, než dosud. Téma, co je člověk ve svém jsoucnu, si vyžaduje hodně času - vice času, než si našetřit peníze na chytrý budík a domácnost a výkonné PC, které i přes mou veškerou úctu k chytrým věcem a technologii nemůže nahradit - človíčkovství.
Irena Aghová
Sírachovec
Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti
Irena Aghová
Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.
Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.
Irena Aghová
To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.
Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.
Irena Aghová
O svědomí
Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.
Irena Aghová
A zase máme další semestr za sebou.
Je mi líto , když studenti neuspějí u maturity a odcházejí ze školy s výhledem na nejistou budoucnost. Čeká je jen realita, do které spadnou nepřipravení a mládí je za nimi. Co na to ministr školství? Jde o budoucnost.
Irena Aghová
Kdo si šlape po štěstí?
dospěla jsem k názoru, že mnoho lidí chce být šťastnými a hledají štěstí, v různých událostech a možnostech, jakoby se mělo naskytnout mimo ně, nikoliv v interním pocitu blaženosti.
Irena Aghová
Od sebe jsem odešel, sebe jsem nenalézal. Sv. Augustin
Ani to předjaří není takové, jaké bývalo. Mrazivé dny a noci odrazují od procházek, styku s blízkými na příjemných místech.
Irena Aghová
Co se to děje se světem?
Je dobře věřit svým pocitům, názorům, myšlenkám a tomu, co se odehrává v našem nitru a vlastním hodnotám, které rozlišují díky rozumu, co je dobře a co dobře není a nespoléhat, co se předkládá zvenčí.
Irena Aghová
Brno ve větru a měsíc v úplňku.
Přírodě nic nevyčítám. Jestli je něco špatně ona nemá žádnou vinu. To člověk bývá hlavním podezřelým, když se něco zvrtne. Má přeci dar rozumu.
Irena Aghová
Nelze vstoupit dvakrát do jedné řeky.
Než ta situace nastala, měl každý z nás navyklý komfort a ten se pomalu rozpadával a bylo třeba najít jiné cesty, nebylo lehké se smířit s tím že v mnohých situacích není návratu k navyklému způsobu života..
Irena Aghová
Norimberský proces a Arendtová
I když jsem se narodila po válce, přesto její dozvuky v mém dětství rezonovaly. Jednak tím že se o válce mluvilo a též existovaly knihy, které jsem bohužel našla v knihovně v příliš dětském věku.
Irena Aghová
O milostných dopisech.
Psali jste někdy za někoho milostné dopisy? Jestli ne, tak to nikdy nedělejte. Můžete v sobě odhalit něco, co jste o sobě nikdy netušili. Povídka je psána v ich – formě, osoby jsou fiktivní.
Irena Aghová
Povídka. Seminárka a co všechno způsobila.
Příběh je fiktivní, je psán v ich formě. Postavy příběhu jsou též fiktivní. Snad se takové příběhy nedějí, možná, že v jiném světě a mezi jinými lidmi.
Irena Aghová
Obraz světa a jeho vliv na úroveň společnosti
Od Sumerů až po současnou dobu se všechny generace v historii snažily zanechat světu své vidění světa. Jaké je vidění světa současných obyvatel naší planety?
Irena Aghová
Vláda a lid jako konstitutivní prvky státu
Ano, k těmto prvkům ještě náleží ohraničené území. Ale já nyní uvažuji o sepjetí těch dvou jmenovaných. Jak se vlastně navzájem míjejí anebo se chápou jako lidé, kteří jsou svázáni zákony a odpovídají za dění v zemi jako občané?
Irena Aghová
Dějiny ukazují cestu následníkům co je dobře a není .
Nemyslím, že by měla Evropa opakovat chyby svých kulturních předků a dospět ke zkáze, ale měla by hledat východiska a dospívat k určitým cílům, i když vzdáleným.
Irena Aghová
O soucitu s nemocnými a o predikování smrti přeživších.
Před chvílí jsem si přečetla článek, který mi vyrazil dech a ráda si přečtu Vaše diskusní příspěvky. Studie: Těžký průběh nemoci covid-19 zvyšuje riziko úmrtí v následujícím roce (msn.com). To je výchozí článek.
Irena Aghová
Politika je věc veřejná na sociální půdě.
Na první pohled se zdá, že společnost rozdělují názory na situaci, která je složitá a v ní se projevuje zranitelnost hodnot a nutnost dosud ustálené hodnoty zvážit a neobávat se jejich přehodnocování.
Irena Aghová
Jak je důležité pěstovat ve státě etiku.
Po roce 1989, po sametové revoluci vzešla tendence pokračovat v ideálech První Masarykovy republiky. Jenže po Masarykovi svět prožil II. Sv válku a po ní další vývoj, který známe pod názvem totalita.
Irena Aghová
Ghosting jako způsob týrání člověka.
Poprvé jsem se setkala s pojmem, jehož obsahem je projev egoismu a sebestřednosti či vážného nedostatku empatie. Tím pojmem je ghosting.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016