No tak to je úlet,

to snad nikdo nemůže myslet vážně!Lidi proberte se a nenechte si vymývat mozek,takovými fanatiky!!!

Měla jsem doma indiga, až to dál nešlo

Naštěstí jsem se kdysi setkala s hajzlíkem ještě modřejším a skoro geniálním, takže jsem dokázala nastolit sice dřinu pro nás, dospělé, ale základ pro děti. bezplenkový život do dvou let byl věcí cti. Ano, byly tu poruchy. Třeba nechuť chodit na velkou, dokud to samo nevylezlo. Dané dítko bylo zrovna úchyl na preciznost, pořádek a čistotu. (což posledních 15 roků určitě není). Další si odmítalo utírat zadek , neboť mu to bylo odporné. tak si přepíralo prádlo. Ale to už jsem na základce.

Kdykoliv se někam šlo, věděla jsem, čím je zabavím. Mnoho dětí jim ukrutně závidělo, že i u doktorky mají knížky nebo hračky. Cestou do školky bylo zpívání nebo povídání o tom málu z přírody, co znám. Bylo samozřejmé, že ctí autoritu učitele.  byli naučení strnout na zařvání, protože to je taky věc života.  Společně jsme sledovali večerníčky a povídali si o tom, co viděli. Kdo byl jak pytel blech, šel několikrát oběhnout barák. A kdybych se měla zbláznit, i zlobila muselo být , zač večer pochválit.

Re: Měla jsem doma indiga, až to dál nešlo

To je krásné, co jste napsala. Já jsem zase, pro jistotu, kdybych měla indigo vnoučátka, pořídila krásné a výpravné dětské knížky o přírodě, o vesmíru, o zemi a jsem připravena trpělivě snášet chvíle prožité s nimi. A pokud budu zdravá a schopná, pomáhat mladým s výchovou, protože je moc důležité se dětem věnovat a pomáhat jim se zmocňovat světa, Děkuji za krásné povídání.

skvěle,

moje dítě není nevychovanej zmetek, on je osobnost! Sice má v pěti letech pleny, neumí jíst příborem a chová se jako momentálně zaostalý křovák, ale není to chyba, je to aura!

Nechat děti skákat ostatním po hlavách, abychom neporanili jejich něžnou psyché a nevyvolali v nich nejistotu, je vážně moderní...

Re: skvěle,

je to trochu složitější. měla jsem spolužáka na základní škole, vedle kterého musel vždy sedět ten, co něco provedl. byl nepořádný, roztěkaný, nesoustředěný... dnes by se řeklo hyperaktivní. maminku s ním posílali k psychiatrovi, psychiatr psal léky na uklidnění, které nefungovaly. v rodině to nejspíš nebylo - měl bratra, který byl naprosto normální, zdravil, věci si uklízel atd. absolutně netuším, jak dokončil zš, nicméně jsem ho nedávno potkala, krátce poté, kdy složil doktorát z jaderné fyziky. neříkám, že všichni spratci, kteří v supermarketu hází jogurty po zemi, jsou budoucí jaderní fyzikové, ale je pravda, že v tomto "případu" skutečně osobnost skrytá byla.

Dříve se

všechny "nestandardní" děti rovnaly do řady pomocí matčina křiku a otcova pásku. Neříkám že to bylo kdoví jak ideální, ale byl pokoj. Dneska se pořád dává prostor "projevům osobnosti" a podobným bláznivým výchovným úletům, aniž koho napadne, že děcko se nejdřív musí naučit sebeovládání tím, že poslouchá autority, aby se později mohlo samo autoritou stát. Jinak bude jen čím dál větší a nesnesitelnější egoistický zmetek, ovšem s nálepkou výjimečnosti a pocitem že on je něco víc...

Re: Dříve se

On nebyl pokoj. Později se zjistilo, že takové děti trpí stresem, strachem z dospělých a jsou si nejisté. Proto také méně úspěšné. Projev osobnosti je důležitý, abychom dokázali děti vychovávat ne k obrazu svému, to je k ničemu, ale k obrazu světa, v kterém žijí. Aby se ho neobávaly a nebo dokonce na něj nekašlaly a zase si vyhledávaly nějaký prostor, v kterém se vyznají a který obydlí. Děti jsou samostatné osobnosti, které přivedeme na svět, aby žily a vytvářely další vztahy a hodnoty podle svého talentu, možností a stupně vývoje. Oni nás napodobují a pokud v nás vidí egoistické zmetky, jak říkáte, je to proto, že si je neprávem přivlastňujeme a omezujeme. Na to asi právo, jako rodiče nemáme. Ale rozhodně je máme učit správným návykům, slušnosti, správnému způsobu života a umění přežití. Asi tak.

Aura?

Muze mi, prosim, nekdo vysvetlit, co je to ta aura a jak se meri a pozna, ze je indigova? Ma i jine barvy? A co znamenaji? Jakou barvu ma aura obycejneho cloveka jako jsem ja (navzdory nicku ). Ja jsem vzdy mela za to, ze aura je neco abstraktniho.

Chapu dobre, ze hyperaktivni deti = indigove deti?

Dekuji za odpoved

Re: Aura?

Ne, indigové děti nejsou totéž, co hyperaktivní děti.

Co se týče aury není problém si něco vygooglit, tady není na vysvětlování prostor.

Jo tak indigové děti to jsou

Jo a co je těch "idigových" v cikánské komunitě, tam mám dojem že tuhle modrou auru mají absolutně všechny.

Já je často vidím v jedné krčmě kam tyhle chodí, když přijde dítě neindigové tak sedne vedle rodiče srká limonádu nebo někde běhé kolem stolů, když přijde to indigové tak stoprocentně běhá po stolech, šplhá po slunečnících, všechno rozbíjí,  láme a ničí.

Ještě že tyhle indigové děti mají takové "chytré" rodiče, ti si většinou ničeho nevšímají  a všechno tolerují aby se indigové dítě mohlo správně rozvíjet.

Zrovna je teď dobrý příklad s tou ženou se zlomeným nosem co chtěla omezovat rozvoj indigových dětí a dostala po zásluze přes papulu tak že teď leří v nemocnici.

Re: Jo tak indigové děti to jsou

Nechtěl bych sýčkovat, možná že nějaké ojedinělé výjimky jsou ale jinak bych řekl že ty indigové děti že těm se dříve říkalo nevychovaní spratci a že to jsou děti kterým rodiče v období  vzdoru nedokázali vymezit pravidla.

To podčerněné je zase blbě čitelné.

Přesto se ve většině bodů jasně poznávám.

V patnácti šestnácti sedmnácti vosumnácti jsem četl Souostroví Gulag, Jeden den Ivana Děnisoviče, Jitro kouzelníků, Epos o Gilgamešovi, Smrt si říká Engelchen, Tankový prapor, Černé barony,......... Slyšel Franka Zappu & spol., .......... ve Fimovém klubu viděl......

A poznamenalo mě to na celý život.

Modrou auru dosud neznám.

Re: To podčerněné je zase blbě čitelné.

Páč nekouříš.

no to snad ne

indigové děti, že bych je měla doma??? To je mi novinka

narodila jsem se v roce 1979

Narodila jsem se v roce 1979 a pociťuji na sobě všechny atributy tohoto.Vždycky jsem naříklad měla pocit, že konám dobro již jen tím, že existuji. Ostatní můj pocit nesdílejí a furt po mě chtějí nějaké aktivity:)))))) Tak buďto jsem zhejčkaná a sebestředná a nebo indigovaná:o)))))))

Zmalovat jim zadek do indigova!

I to je cesta jak léčit.

Re: Zmalovat jim zadek do indigova!

Jo, kdyby tady kolem nepobíhali krasoduchové s řečmi o nerušeně svobodném vývoji osobnosti a podobné hámotiny, žádné indigové děti by nebyly. Osobně jsem taky na žádné nenarazila, jen na samé sprosté a uječené nevychovance, které rodiče neráčí ani jen napomenout, asi aby jim nepokazili "indigovou auru".